Rozhovor: Kateřina Lébr Šonková

Kateřina Lébr Šonková modelka, finalistka Miss Czech 2008, aktivistka v boji za práva zvířat a máma.

Kdy jsi se rozhodla k přechodu na rostlinnou stravu? Co bylo hlavním důvodem tvého rozhodnutí?

Zdravím všechny milovníky Forky’s!

Maso jsem přestala jíst, když mi bylo dvacet pět let. S rostlinnou stravou jsem začala po pěti letech, takže v mých třiceti, z etických důvodů. A jestli mám říct celý příběh, jak to u mě začalo, tak bylo nebylo… (smích). Vyrůstala jsem od mládí na školské stravě, protože maminka je kuchařka ve školce, takže jsem maso jedla dost často. Vůbec jsem nepřemýšlela nad tím, jaké maso je v segedínu, v guláši, v rajské omáčce a podobně. Přiznám se, že jsem milovala masové nejmenované fastfoody a nedělalo mi problém do nich dvakrát týdně zajít. Také jsem si mylně myslela, že když více sportuji, potřebuji nutně tento zdroj bílkovin ve svém jídelníčku. Jeden den mi moje nejlepší kamarádka oznámila, že přestává maso jíst a vysvětlila mi své důvody. Vrtalo mi to v hlavě a začala jsem si zjišťovat, jakým způsobem jsou zvířata usmrcena, v jakém počtu, jakou cítí bolest, hojně jsem četla také o tom, jak jsou zvířata chytrá a citlivá, co vnímají a nevnímají. Opravdu jsem několik dnů strávila čtením na internetu
a v knihách o masném průmyslu, o vegeteriánství a byla jsem v šoku, co vše se kvůli nám, naším chutím
a potřebám zvířatům děje. Po pár dnech jsem se jedno ráno probudila a věděla jsem, že maso už si nikdy nedám. A tak se stalo (kéž by mi to tak šlo i se sladkostma, smích). Nedávala jsem si žádný termín, kdy s masem přestanu nebo že ho začnu pomalu omezovat. V ten den jsem si prostě uvědomila, že tohle zlo už nechci nikdy podporovat. Pokud se však někdo rozhodne prozatím maso zkusit alespoň omezit, tak i to je skvělý začátek, jak pomoci zdravotně sobě, zvířatům a naší planetě. Fandím každému, kdo se snaží do svého života pustit více rostlinné stravy! 

 

Na svém Instagramu sdílíš často fotky z farem, které se starají o zachráněná zvířata. Díky tomu farmy zviditelňuješ, což jim určitě dost pomáhá. Jak mohou pomoci i ostatní?

Každý může zvířatům na farmách pomoci tak, jak je v jeho silách. Na farmách je vždy spousta práce, takže všude uvítají dobrovolníky, kteří se zapojí a fyzicky pomůžou. Spousta z těchto farem organizuje dobrovolnické brigády, kterých se může kdokoliv zúčastnit. Taky je samozřejmě možnost na danou farmu zavolat a zjistit, s čím byste mohli pomoci – naprosto vždy jídlem a pomazlením zvířat. A každou farmu podpoří také finanční pomoc. Může se zdát, že má farma našetřeno na transparentním účtu, ale jeden den vám onemocní například kravička a našetřené peníze na chod farmy do budoucna jsou fuč, protože veterinární péče o nemocné hospodářské zvíře je velice nákladná. Často slýchám: “Nemám teď moc peněz”. Farmám ale pomůže opravdu každá koruna. Stačí si dát trvalý příkaz například na sto korun týdně či měsíčně, i taková částka pomůže zvířata nakrmit.

Jak často farmy navštěvuješ?

Vždy se snažím farmy navštívit a pomoci, jak mi čas dovolí. Jelikož jsem teď nově maminka čtyřměsíčního Timíčka, je času méně. Vím ale jistě, že jak si najdu s Timíčkem větší systém, tak budu farmy určitě navštěvovat
a pomáhat jim častěji. Už se na to zase moc těším. Jsem štastná maminka a syna moc miluji, ale neubralo mi to na lásce ke zvířatům a ta z farem mi moc chyběj. Jak bude Timík větší, určitě budem na farmy jezdit pomáhat spolu. Alespoň do věku, než mi řekne: “Matka jdu na diskotéku a na farmu ti prdím.” (smích)

Jak jinak se ještě věnuješ aktivismu v boji za zvířecí práva?

Teď je to s časem a s miminkem krapet horší, tak nemohu být na všech aktistických akcích jako dřív, ale pokud mi nějaká dává smysl, tak si čas najdu vždy. A když se těchto událostí nemůžu teď účástnit tak moc, snažím se lidem alespoň prostřednictvím sociálních sítích ukazovat, kde a jak zvířatům pomoci a nebo, že se na tyto bytosti dá koukat i jinak, než jen jako na hovězí či telecí. Často se o zvířatech s lidma bavím a vždy jim ráda povím o tom, proč a jak do své stravy přidat více té rostlinné. Samozřejmě jen když se mě na to někdo zeptá, ne že bych to každému ihned vpálila do obličeje u oběda během vteřiny. (smích)

Přichází doba Vánoc, jak právě v tomto čase lze zvířatům pomoci?

Při této otázce mám ihned před očima vánoční kapry, kteří se prodávají a zabíjejí na ulicích. Nepříjde mi normální, že jsou na sobě v kádi tak moc namačkaný, že nemohou ani pořádně dýchat. Mnohokrát mají různá poranění a ne vždy jsou bezbolestně a správně usmrceni. Přijde mi smutné, že rodiče vodí své děti ke kádi jako k nějaké atrakci
a dávají dětem za příklad, že takové zacházení s kapry je normální. Nebudu se tom raději dál rozepisovat…
Je vánoční čas a tak pojďme myslet hlavně pozitivně. Bylo by fajn, kdyby si lidé, kterým není osud těchto němých tvorů lhostejný, zkusili užít Vánoce bez krutosti. K bramborovému salátu se hodí například obalovaný celer, cuketa, dýně nebo rostlinná alternativa, kterých je dnes na trhu už spousta. Lidé mohou kaprům pomoci i tak, že vyfotí
a natočí každé kruté a nevhodné zacházení na stáncích a pošlou tyto snímky skrze sociální sítě dál. 

V zimě potřebují naši pomoc také pouliční kočky. Pokud máte možnost, můžete jim donést kvalitní granule, zajistit přísun vody a nebo vyrobit zateplenou boudičku. O kastraci ani nemluvím, ta je u venkovních koček samozřejmostí. Lidé také mohou pomoci ptáčkům, kteří v zimě nemohou najít tolik potravy jako na jaře a v létě. Stačí jim donést nějakou dobrotu do krmítek. 

Farmy a útulky nabízejí na svých stránkách dárkové předměty, které udělají radost jako vánoční dárek a zároveň tak farmy finančně podpoříte.

Mohla bych popsat stovky stran, jak pomoci zvířatům (nejen) v zimě, takže to raději utnu. Každý malý skutek, který zvířeti pomůže, se počítá a věřím, že karma, vesmír nebo v co kdo věří, dobrý skutek vždy odmění.

Přeji všem kouzelné a štastné Vánoce plné míru a vánoční pohody s vašimi nejbližšími!

Děkujeme Kači za rozhovor. 

[:cs]Ingredience:[:en]Ingredients:[:]